LOUČ 
HLEDÁNÍ GOOGLE

ARCHIV     TÉMATA
archiv rubriky:
KOHO TO DNES ZAJÍMÁ
motto: Karl Kraus měl Pochodeň, já to zkouším s Loučí...             © Milan Šmíd
me-zine o médiích, žurnalistice a dalších věcech života
Louč sleduje http://www.ceskenoviny.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, irozhlas.cz, Echo24.cz, www.e15.cz, novinky.cz, a další zdroje...
O médiích a internetu se nechává informovat z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.ceskamedia.cz, www.digizone.cz, www.lupa.cz, duspiva.blogspot.com, www.mediainfo.cz (Newton), www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.istrategie.cz, marketingsales.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, www.medialne.sk, www.strategie.sk, včetně odkazů z www.fekar.cz/media.
Britská média sleduje přes www.guardian.co.uk/media, německá média přes www.djw.de, data o francouzských médiích čerpá z www.strategies.fr, informace o evropské žurnalistice získává z www.ejc.nl, nebo z EJO - European Journalism Observatory, etické kodexy hledá přes ethicnet.uta.fi a nejrůznější audiovizuální statistiky na European Audiovisual Observatory

NA OKRAJ DNŮ...     archiv aktualit ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
18. 4. 2019
Dnešní rozhodnutí o výměně ministrů spravedlnosti vyvolává nepříjemné pocity a asociace s výměnami stejných ministrů v USA, které kdysi Nixonovi neprošly, ale Trump je teď ustál. (Muellerova dnes zveřejněná zpráva ke stažení zde.)
Souhlasím s Jiřím Pehe, který ke jmenování Marie Benešové po demisi Jana Kněžínka na twitteru napsal: "Odvolat ministra spravedlnosti pár dní poté, co policie postoupila státnímu zastupitelství v kauze Čapí hnízdo návrh na obžalobu premiéra, by byl ve slušné zemi skandál."
x x x
Další diskutovanou výměnou je odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta (nechal si prý vyplatit milionový honorář za extra práce) a jeho nahrazení někdejším manažerem Agrofertu (2007-2011) Ivanem Morávkem. Řídíme stát jako firmu.
x x x
Už tři dny se probírám zprávami o pondělním (15.4.) požáru pařížské katedrály Notre Dame a nejsem schopen si všechny reakce a komentáře utřídit. Jak se dalo čekat, událost se stala předmětem četných konspiračních teorií vysvětlujících vznik požáru, z nichž ta nejrozšířenější se snaží připsat autorství teroristům (samozřejmě muslimským).
x x x
V médiích a na internetu se rozhořela názorová bitva, v níž na jedné straně stojí manipulace a hoaxy, a na druhé straně "fact-checkingové" informace.
Česká média využívala hlavně přehled jedenácti hoaxů a dezinformací z anglosaského prostředí zveřejněných na buzzfeednews.com, mezi něž patřil falešný profil CNN, uměle dodané výkřiky Allahu Akhbar, požárník vydávaný za teroristu, podezřelé profily s arabskými jmény lajkující událost apod.
Materiál webu EU vs Disinfo si všímá informačního spinu pocházejícího z ruských zdrojů, které nezapomněly připomenout, že před měsícem vznikl založený požár před vchodem do kostela Saint-Sulpice v Paříži, a že počet útoků na kostely ve Francii stoupá.
x x x
Toho využil i Tomio Okamura, který na svém facebookovém profilu položil otázku: "Je katedrála Notre Dame jen špičkou ledovce útoků muslimů na křesťanské kostely v Evropě?"
Tomio zde citoval zdroje o rostoucím vandalismu proti katolickým kostelům, což jest sice nezpochybnitelný fakt, jenž však například ve Francii trvá už řadu let.
Jak vyplývá ze staršího dokumentu francouzského ministerstva vnitra - cílem vandalů jsou svatosvánky všech církví - tedy i židovské synagogy a muslimské mešity, přičemž ne vždy musí na katolické kostely útočit muslimští výrostci, existují také satanisté či jiní vandalové.

Někdejší Okamurův souputník, stále ještě poslanec kdysi zvolený za SPD Lubomír Volný hned v úterý na Facebook napsal:
"Nebudu světu pokrytecky lhát (...) Tento požár nepovažuji a nikdy nebudu považovat za nic jiného, než plánovaný útok těch, kteří již stovky let nenávidí evropskou svobodu, demokracii i křesťanství. Nevěřím, že francouzské úřady (...) budou mít odvahu pátrat po pravdě "
Není nad to, mít v parlamentu kvalifikované poslance, kteří mají ve všech věcech okamžitě jasno.

x x x
Všichni, kteří jako Okamura prosazují presumpci viny, zvláště té kolektivní, se pochybovačně vyjadřují o prohlášení pařížského proukrátora, podle něhož "nic nesměřuje směrem k záměrnému činu" (Rien ne va dans le sens d’un acte volontaire). Že prý je to předčasné, jak to prý může vědět, že to nebyl útok teroristy, a že se nám opět cosi zatajuje.
Sám jsem zvědav, jak vyšetřování přičiny požáru dopadne, a nevylučuji žádnou variantu.
Na opravě chrámu pracovalo pět společností, nejprve bude vyslechnuto 15 lidí, kteří zde pracovali. Jenomže do doby, než se věc vyšetří (vyšetřování příčin požáru střechy našeho Muzea z roku 2016 bylo uzavřeno až po dvou letech) všechny spekulace by měly jit stranou.
V této souvislosti nabízím video natočené deníkem Le Parisien z lešení na střeše Notre Dame devět dnů před tragedií. Rád bych viděl, jak se sem nějaký terorista tím výtahem dostal.
x x x

Na druhé straně hledači pravdy by měli mít lépe podložená tvrzení, že dva smějící se snědí muži byli umístěni do fotografie hořícího kostela dodatečně. Vše se zakládá jen na citátu a na jednom mailu jednoho člověka. Bližší důkazy a argumenty jsem nenašel.
Faktem však zůstává, že fotka se do oběhu dostala přes ruský Sputnik, který k ní připojil (v online zpravodajství čas 21:29) svůj copyright .
x x x
Mediální přestřelky typu "kyberšikana" reportérky Seznamu Emmy Smetana kvůli tomu, že aranžovala svoje selfie před Notre-Dame, hromadné kojení nemluvňat v bankách jako protest proti vykázání jedné kojící matky z Raiffesenbank, odvolání Václava Klause ml. ze školského výboru Sněmovny a další drobnosti ponechávám bez komentáře.

| nahoru |

11. 4. 2019
V pondělí 8. dubna se v Senátu konal seminář "Nezávislost veřejnoprávních médií". Jak poznamenal Filip Rožánek na Lupě "obvyklí lidé se sešli na obvyklém místě na obvyklé téma, vzájemně se ujistí, že se nic nového neděje, a zase se rozejdou."
Nebyl jsem mezi obvyklými lidmi jako vloni v říjnu, ale zhlédl jsem záznam.
x x x
Jestliže do 24. května britský parlament Therese Mayové neschválí dohodu o spořádaném brexitu, britští voliči možná půjdou k eurovolbám.
Vyplývá to ze včerejší dohody summitu sedmadvacítky EU s Velkou Británií, podle níž se brexit odkládá do 31. října.
(Zatímco pendlovala Angela Merkelová mezi Paříží, Itálií, Berlínem a Bruselem, začátkem dubna zemřela její devadesátiletá matka Herlind Kasnerová.)
x x x
Palec nahoru pro dataře iRozhlas.cz, kteří seznam kandidátů pro volby do EP z webové stránky volby.cz utřídili a nabídli ho na interaktivní stránce. Tak například můžeme rychle zjistit, že jedničkou na kandidátce hnutí "ANO, vytrollíme europarlament" je jistá youtuberka Serjoška, a že na prvním místě "České suverenity" je MUDr. David Rath.
Proč se přihlásily stovky kandidátů ze čtyřiceti stran a hnutí, z nichž naprostá většina nemá šanci ani na promile hlasů, možná vysvětlí fakt, že podle zákona 62/2003 za investici 19 000 Kč příspěvku na volební náklady získá každá strana a hnutí vysílací čas zdarma v Českém rozhlase a České televizi.
Čtrnáct hodin přiděleného času se dělí poměrným dílem, takže na každou stranu přijde 21 minut. Minuta reklamního času ani ne za tisícovku? Neberte to!
I když předvolební šot youtuberky Serjošky možná na webu uvidí více lidí než v televizi.
x x x
V rámci výletů do jiných názorových bublin jsem zhlédl dokument Pryč z EU, který z hlediska formálního poměrně profesionálně natočil někdejší reportér ČT, Novy a tiskový mluvčí Stanislav Brunclík. Z hlediska obsahu je to ovšem slabota.
Ze šesti vystupujících, kteří nám sdělují své pochyby, ale také občasné nesmysly o členství EU, tři nalezneme na kandidátce Strany nezávislosti ČR vedené Františkem Matějkou (Matějka, Černý, Šimandl), zbytek je doplněn Benjaminem Kurasem, podnikatelem Jakubem Jandou a ženou v domácnosti Vendulou Dosedlovou.
Na námitku, že když Česká televize může vysílat proevropské dokumenty, proč by neměl mít právo na život také dokument kritizující EU, lze odpovědět. Ano, možná že ty proevropské dokumenty jsou občas jednostranné, ale na rozdíl od dokumentu "Pryč z EU" se v nich nelže, fakta zde sedí, což není případ Brunclíkova díla.
x x x
Astronomové včera zveřejnili první obrázek černé díry ve vesmíru, na kterém se pracovalo několik let, než se dala dohromady data ze sítě osmi propojený teleskopů, k čemuž pomohly algoritmy spočítané mladou doktorandkou z MIT Katie Boumanovou.
x x x
Zakladatel Wikileaks Julian Assange dnes byl násilně vyveden z ekvádorského vyslanectví v Londýně a okamžitě zatčen. Čekalo se to už dříve, od okamžiku, kdy úniky Wikileaks se dotkly rodiny současného ekvádorského prezidenta Lenína Morena (jeho příbuzní a převádění peněz do daňových rájů).
x x x
tweet Mike Gincola o synovi Waylovi/WillowV médiích se pořád něco děje a když se nic neděje, sociální sítě to dodají.
Například v pátek 5. dubna se jistý Mike Ginicola na twitteru (nyní již zablokovaném) pochlubil, že jeho synovi Waylovi změnili úředně pohlaví a jméno na Willow. Internetová média lovící čtenáře okamžitě zbystřila a jedna obyčejná rodina z Connecticutu, jejíž starosti s problémovými dětmi pečlivě zaznamenával blog paní Ginicolové, se stala celebritou.
Samozřejmě s patřičnými komentáři - u nás se tématu chytilo Echo 24 a Týden s klikbajtovými titulky "Rád si hrál s panenkami a nosil sukně," "Čtyřletému synovi změnili pohlaví. Chodí v šatech a nosí copánky."
Do našich médií se toto téma evidentně dostalo přes sociální sítě a LGBT komunitu, protože jak upozornil jeden z diskutujících "žádné americké médium, ani lokální, o tom nepsalo." Já jsem proklepl některá evropská média a tam také nic nebylo.

Kam se hrabou na změnu pohlaví jiná témata - výměna ministrů Ťoka a Novákové, volby v Izraeli, převrat v Súdánu, bitva o libyjský Tripolis.

| nahoru |

6. 4. 2019
Třídenní návštěva Miloše Zemana v Rakousku ve dnech 2.-4. dubna se neobešla bez trapných situací způsobených nedostatkem taktu a výřečností prezidenta.
Nešlo jen o jeho projev při setkání s krajany, kde neomaleně obvinil bývalého starostu Vídně, za což se později omlouval, ale i o další úlety popsané Davidem Klimešem.
V diskusi pod zpravodajstvím deníku Der Standard kdosi politoval rakouského prezidenta, jaké musí přijímat hosty (Trump, Zeman, Porošenko); diskutér s nickem "Pozdrav z Česka" se za chování prezidenta rakouským čtenářům omluvil.
x x x
Vichřici emocí zvláště v alternativních médiích vyvolalo zrušení plánované účasti ultrapravicového britského aktivisty Tommyho Robinsona na konferenci "Rodina a její práva v 21. století," která se měla odehrát včera ve Sněmovně.
Poslanec za hnutí ANO Milan Pour, který konferenci zaštítil (svolal?), se rozhodl ji odvolat, protože "Někteří řečníci nám kvůli jeho účasti začali odříkat svou účast, tak jsme to raději celé skrečovali." O Robinsonovi jsem na Louči už jednou, vloni v květnu psal.
O tom, jak Robinson válčí s médii, nedávno popisoval Jan Moláček v Deníku N.
Jak vůbec došlo k pozvání extremisty Robinsona na půdu českého parlamentu, popisuje Seznam Zprávy.
x x x
Britská premiérka Therese Mayová poslala Donaldu Tuskovi dopis, v němž žádá o druhý odklad brexitu do 30. června. Připouští v něm, že pokud britský parlament se nedohodne, může se stát, že se Británie účastní voleb do Evropského parlamentu 23. května. Někteří pozorovatelé to pokládají za signál, že k brexitu v dohledné době možná vůbec nedojde

| nahoru |

1. 4. 2019
Zuzana Čaputová v sobotu 30. března s přehledem vyhrála druhé kolo voleb a stala se první ženou v prezidentském úřadě Slovenské republiky.
Moje pochybnosti se nenaplnily; i když Ševčovičovi přibylo dvakrát více hlasů (350 tisíc) než Čaputové (135 tisíc), na vítězství to nestačilo. K druhému kolu přišlo zhruba o 300 tisíc voličů méně, volební účast proti prvnímu kolu klesla z 48,74% na 41,79%.
Kubalův rozhovor s Čaputovou ukazuje, že to ta dáma má v hlavě dobře srovnané. Otázkou je, zda pro své bohulibé záměry najde spojence v dalších složkách státní moci, tj. moci výkonné a zákonodárné. Tu soudní si snad ohlídá sama.
x x x
Česká televize včera v pořadu Týden v politice vysílala rozhovor s Milošem Zemanem, natočený již před týdnem. Což znamená, že v průběhu osmi dnů byl prezident schopen poskytnout šest rozhovorů - kromě ČT dva pro TV Barrandov (zde a zde), jeden pro MF Dnes, jeden pro Deník a jeden pro Parlamentní listy.
Rozhovory proběhly převážně v klidném tónu, většinou proevropsky, i když ten druhý barrandovský vyvolal protest nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana "proti opakujícím se pokusům některých politiků útočit bezdůvodně a bez ověřených argumentů na soustavu státního zastupitelství ve snaze podlomit tímto důvěru veřejnosti v tuto instituci."
x x x
Nově zvolený člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov se energicky uchopil své role člena orgánu, jenž vykonává státní správu a dohlíží na R a TV vysílání.
Hned po prvním zasedání začal svoji činnost komentovat na Facebooku.
Zvláště diskuse k jeho dalšímu příspěvku o publicistickém oligopolu v ČT tvořeném Markem Wollnerem, Norou Fridrichovou a Václavem Moravcem vygenerovala přes dvě stovky komentářů, v nichž se objevují jména Jan Zahradil, Jiří Dolejš, Petr Honzejk, Marek Wollner, Roman Prorok, Dan Plovajko a další.
A tak mě napadlo, zda Vadim Petrov si uvědomuje, že jako člen RRTV by měl dohlížet na plnění zákona o vysílání u VŠECH televizních stanic, nejen u ČT?

| nahoru |

29. 3. 2019
Jedni zuří, druzí jásají. Nová směrnice (lépe řečeno nové znění dosavadních směrnic) Copyright v jednotném digitálním trhu byla v úterý 26. března schválena Evropským parlamentem včetně článků 11 a 13, proti nimž se protestovalo s argumentem, že omezují svobodu internetu.
Hlasování o pozměňovacích návrzích bylo těsné, celá direktiva však prošla pohodlnou většinou: 348 pro, 274 proti, 36 se zdrželi.
x x x
Theresa Mayová neuspěla ani při třetím pokusu o schválení dohody, kterou připravila vláda pro brexit.
Krátce nato Donald Tusk svolal na 10. dubna mimořádnou Evropskou radu.
x x x
Na zvolení Ladislava Jakla do Rady pro R a TV vysílání reagoval dnes Petr Kamberský komentářem "Poslanci si spletli státní úřad s kabaretem".
Citace: "Jenže Jakl je ve své podstatě i životní praxi především šašek, bavič a provokatér. Což jsou docela dobré předpoklady pro politika, ale nikoli pro korektního úředníka."
x x x
Agentura SC&C přišla s novým margetingovým BC (Brand Comparison) indexem, který vyjadřuje spokojenost zákazníků s tržními segmenty a obory, do nichž byly zařazeny i politické strany a média.
V novém BC indexu se rozhlas i televize umístily pod průměrem. Hůř na tom u zákazníků jsou už jen supermarkety.

| nahoru |

24. 3. 2019
Česká filmová a televizní akademie včera udělovala ceny Český lev za filmovou (a také televizní) tvorbu roku 2018. Ani jedna ze třinácti nominací pro historické drama Toman o někdejším šéfovi zahraničí rozvědky se neproměnila v cenu Český lev. Neuspěl ani film o Janu Palachovi. Při záběrech přímého přenosu na producenta filmu Toman Ondřeje Trojana bylo vidět jeho rozladění.
Šest lvů získala "hořkosladká road movie" Všechno bude česko-slovinského režiséra Olmo Omerzu, čtyři lvy dostala balada Hastrman, tedy další artový film.
x x x
Brexit se dále zamotává. Mayová nechce třetí hlasování o dohodě, pokud to nebude mít naději na úspěch.
Mezitím petice "Zrušit článek 50 a zůstat v EU" 77tileté britské občanky Margaret Anne Georgiadou, podaná koncem února, jenom za minulý týden získala čtyři miliony podpisů. Do dneška ji podepsalo více než pět milionů britských občanů.
I když Sněmovna a vláda budou muset petici projednat, asi se nic nezmění. Stačí se podívat, odkud podpisy pro petici přicházejí - z obvodů, které byly proti brexitu už při referendu. A ty zcela určitě celou Británii nereprezentují.
Margaret Georgiadou, která dostala už několik telefonických výhůžek smrti, zrušila svůj facebookový profil a v současné době je na Kypru.
x x x
Deník Washington Post si všiml, že prezident Donald Trump v průběhu předešlého víkendu odeslal celkem 52 tweetů, čímž potvrdil, že tím, co bylo F. D. Roosevelta rozhlasové vysílání a pro J. F. Kennedyho televize, je pro Donalda Trumpa twitter.
Trump však žádného Ovčáčka nepotřebuje. Alespoň tak to tvrdí jeho tisková mluvčí Sarah Sandersová, která na dotaz WP odpověděla, že Donald Trump si svůj twitterový účet obsluhuje sám. Jeho tweety pouze výběrově sdílí a přeposílá oficiální prezidentský účet POTUS (president of the United States).
x x x
Kdyby někdo chtěl pochopit, k čemu došlo před dvaceti lety při bombardování Jugoslávie, aniž by se musel bez výhrad přidat na ve vyhrocené debatě na jednu stranu konfliktu, měl by si přečíst včerejší komentář Filipa Tesaře v Lidovkách Bomby, které nepomohly, v němž nezpochybňuje zásah NATO proti násilí a etnickému čištění z obou stran, ale "kdyby NATO plánovalo pozemní invazi (namísto levnějších leteckých úderů) od začátku, mohla být válka kratší a utrpení méně – anebo by nemusela vypuknout vůbec."
Komentář je bohužel v placené sekci.

| nahoru |

22. 3. 2019
S týdenním zpožděním, ale kvůli tomu, že to je jedno z témat českých médií, nelze nezaznamenat první kolo volby slovenského prezidenta, které se konalo v sobotu 16. března, a které s přehledem vyhrála Zuzana Čaputová (40,57% odevzdaných hlasů). V druhém kole se střetne s Marošem Šefčovičem (kandidát Smeru 18,66%). Volební účast 48,7% oprávněných voličů.
Některé komentáře typu "Čaputová bude dobrou prezidentkou" podle mého názoru předbíhají událostem. Miroslav Motejlek ve svém nedělním tweetu připomněl jednoduchou matematiku: Čaputová 40,6%, Šefčovič+Harabín+Kotleba=43,4%. Nehledě na tvrdou pomlouvačnou kampaň, která se proti ní vede.
x x x
Jindřich Šídlo v sobotu ještě před půlnocí tweetnul: "tyhle volební noci jsou mnohem zábavnější.... Chceme volby v jeden den!"
Rád bych věděl, kolik lidí si dnes pamatuje, že jsme v historii našeho nového státu jednou v jeden den volili. Stalo se tak 11. listopadu 2000, když opozičněsmluvní novela volebního zákona 204/2000 Sb. stanovila, že pro všechny volby bude volebním dnem neděle.
Tehdy se konaly první volby do krajských zastupitelstev a také volby do Senátu. Účast byla tragicky nízká: u krajských voleb 33,64%, k volebním urnám druhého kola senátních voleb přišlo jen 21,56% voličů.
Když se v lednu 2002 zákon o volbách opět novelizoval (také kvůli nálezu Ústavního soudu, jenž vyhověl žádosti prezidenta a přezkoumal rozdělování mandátů v nově stanovených volebních krajích), vše se vrátilo zpět, opět volíme dva dny v pátek a sobotu.
Kdyby na to přišlo, já bych byl pro čtvrtek, jako ve Velké Británii, v sousedním Německu se volí v neděli a ve svátky.
x x x
Ve středu 13. března na 27. schůzi byl ve Sněmovně "volební den." V tajných volbách se volili kromě jiného kandidáti, kteří by měli doplnit Radu pro R a TV vysílání a také Radu Českého rozhlasu. V obou případech se podařilo nadpoloviční většinou naplnit pouze jedno ze dvou volných míst.
Do RRTV Byl zvolen Vadim Petrov (získal 93 hlasy při požadovaném kvóru 88), do druhého kola postupují dva kandidáti: Ladislav Jakl (85) a Milan Bouška (61). Neuspěli Milada Richterová (41) a Olga Ulrichová (27)
Stejná hlasovací mašinerie zřejmě fungovala u Rady ČRo, kde vítězný Tomáš Kňourek získal 95 hlasů. Do druhého kola postupují Jan Krůta (70) a Ilja Racek (63).
Volbu pravidelného autora Parlamentních listů Tomáše Kňourka okomentoval v Deníku N Břetislav Rychlík pod titulkem "Krásný svět bez veřejnoprávních médií. Nad informacemi budou bdít Soukup, Jakl a tenisové kluby."
x x x
BTW: Sněmovně se minulý týden nepodařilo zvolit ani jednoho ze tří kandidátů na doplnění Rady ÚSTR (Lukáš Jelínek 47 hlasů, Jiří Padevět 48 hlasů, Mikuláš Pešta 36 hlasů),
Rovněž volba zástupce ombudsmanky skončila bez konečného výsledku. Zde výrazně neuspěl Zdeněk Koudelka (14 hlasů) a do druhého kola postoupila dvojice Stanislav Křeček s 26 hlasy a Markéta Selucká se 45 hlasy.
x x x
Brexit - Theresa Mayová napsala dopis, v němž požádala o posunutí termínu odchodu z EU. Summit EU včera schválil prodloužení do 22. května za podmínky, že třetí pokus Mayové o schválení dohody z listopadu 2018 ve Sněmovně vyjde.
Pokud ne, pak do 12. dubna musí VB sdělit další postup, aby bylo jasno do eurovoleb, přičemž VB bude mít i nadále otevřeny všechny varianty (tvrdý brexit, dlouhé prodloužení brexitu apod.).
x x x
Rozhodl jsem se dát Deníku N ještě jednu šanci - prodloužil jsem předplatné na dalších čtvrt roku. Ale nevím, zda vydržím, přece jen bych si tištěný deník představoval jinak. Možná, že zůstane jen u webu.

| nahoru |

15. 3. 2019
Dnešní masakr v mešitách novozélandského města Christchurch, při němž rasističtí útočníci zabili téměř padesátku muslimů, znovu posunul do popředí problém internetu, webu, sociálních sítí v souvislosti s terorismem. Jakoby se zopakoval Breivikův případ z léta roku 2011.
Opět jakýsi manifest, opět ideologicky zdůvodněná masová vražda se snahou o co největší publicitu. Tentokráte "vylepšená" sedmnáctiminutovým videem snímaným z pohledu útočníka Brentona Tarranta. Profil útočníka a jeho video byly sice okamžitě staženy ze sociálních sítí, nicméně video i nadále putuje po internetu.
Tarrantův manifest "Great Replacement" (název podle knihy spisovatele a filosofa Renauda Camuse) je zatím na webu k dohledání stejně jako Breivikův dokument.
Z obou dokumentů kromě herostratovského egocentrismu je cítit deformovaný pohled na svět způsobený nekritickým vnímáním virtuální reality internetových zdrojů, zvláště těch s katastrofickými vizemi.
x x x
Při sledování videa ze vzpomínkového večera k 80.výročí okupace Československa nacistickým Německem, který 12. března Český svaz bojovníků za svobodu pořádal v Domě armády v Dejvicích (primátor Hřib odmítl ČSBS poskytnout Brožíkův sál na radnici), jsem získal pocit, že také někteří zdejší řečníci žijí ve virtuálním světě s pokřiveným pohledem na současný svět.
Některé výroky mi připadly neuvěřitelné. A to nejen ten od poslance Václava Klause o "zlu, které přichází v nových podobách" srovnávající nedávný dopis francouzského prezidenta Macrona Evropanům s Hitlerovým Mein Kampfem.
Evropskou unii přirovnal k nacistickému Německu také poslanec SPD Jiří Kobza, když mimo jiné řekl: "Když v roce 1941 Hitler a Mussolini uvedli v komuniké, že nový evropský řád, který po vítězství Osy nastolí, odstraní příčiny válek a sjednotí Evropu, sjednocená Evropa se stala cílem nacistického tažení Evropou - nezní vám to povědomě? (...) stejně jako tenkrát do lidí buší propaganda o zničení bezcenných národních států, stejně jako tenkrát probíhá vymývání mozků dětí na školách... atd."
Ministr obrany Lubomír Metnar se podle zprávy na iRozhlas.cz od akce distancoval a zvažuje, že s ČSBS ukončí spolupráci.

| nahoru |

13. 3. 2019
Dnešní titulní stránky deníků: Zbrusu nový Boeing 737 MAX, který se v neděli 10. března krátce po startu zřítil v Etiopii, vyvolal nedůvěru k těmto strojům (druhá podobná nehoda stejného letadla), takže bylo zakázáno jejich použití v Evropě, USA a dalších zemích do doby, než odborníci vyluští údaje z černé skřínky a zjistí, proč k nehodě došlo. Strmý pád Boeingu na akciových trzích následoval.
x x x
Média zaznamenala další porážku Theresy Mayové v parlamentu, když poslanci včera ani napodruhé neschválili mírně upravenou smlouvu o brexitu, což britský deník Daily Mail okomentoval titulkem "The House of Fools" přirovnávající dolní komoru House of Commons k blázinci.
x x x
Včerejší oslavy dvacátého výročí vstupu ČR do NATO probíhaly nejen na Pražském hradu, ale i v podhradí, kde cestujícím metra připomínal toto výročí ve formě připomínající dopravní hlášení primátor Zdeněk Hřib. Tento nápad byl patřičně ironicky okomentován nejen v debatě pod Hřibovým tweetem, ale i v některých blozích
x x x
Poslanec Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova:,
"To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou... my jako ovce pro to zdviháme ruku... Tak jestli vám to nevadí - mně to vadí."

Za tento nehorázný příměr se předseda ODS Petr Fiala okamžitě omluvil a poslanecký klub ODS vyzval Klause k odchodu z ODS.
Klaus se ještě ve Sněmovně hájil tím, že pouze upozornil na to "že přes 57 % zákonů, které zde přijímáme a doručujeme občanům, nevzniká z naší vůle (...) to je prostě ztráta suverenity České republiky (...) Příměr možná byl drsný, ale v jádru sedí. (...) A když to někdo kritizuje, ať už vhodně, nebo nevhodně, tak ho tady okřikují."
Po tomto projevu opustil sál a omluvil se na zbytek jednání, zřejmě aby nemusel reagovat. K případu jsem sepsal glosu Co nám to sem lítá z Bruselu.

x x x
K policejním akcím vyšetřujícím podezření z korupce (viz předchozí zápis z 8.3.) je užitečné přečíst si rozhovor s vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem (případy Brno a Kapsch/Faltýnek spolu nesouvisí) a komentář Roberta Maleckého "A zase ty odposlechy. Média se státními zástupci hrají nečistou hru." (něco tu nehraje, média by měla být zdrženlivá). Jan Faltýnek svůj případ chce vysvětlovat ve Sněmovně.

| nahoru |

8. 3. 2019
Babis v USA 8.3.2019Rád bych věděl, kolik novinářů vzal sebou do svého speciálu premiér Andrej Babiš, když ve dnech 5.-9.března navštívil USA a v Bílém domě ho přijal americký prezident Donald Trump. Na tiskovce v hotelu (viz foto) byly na řečnickém pultu mikrofony všech tří televizí + Českého rozhlasu + Seznam + Blesk, chyběl jen Barrandov.
A každé z těchto médií (TV Nova, Prima TV, Blesk) pak prezentovalo své vlastní obrazové zpravodajství jako důkaz "byl jsem při tom", i když na kvalitu a rozsah srovnatelný s ČT to nestačilo.
Petr Pavlík na twitteru komentoval včerejší čtyřhodinový zpravodajský blok ČT24 slovy "Husák musí závidět! Tohle by pro něj ČT vedená kovaným komunistou nikdy neudělala...", což mi nepřipadlo příliš vtipné, neboť tehdy něco podobného nebylo technicky ani programově možné. (Znovu jsem si připomněl trable při zajišťování televizního přenosu akce z první Havlovy návštěvy v USA v únoru 1990.)

Celý blok jsem zhlédl a kdyby na to přišlo, také bych měl ke zpravodajství ČT řadu připomínek, počínaje přehnaným důrazem na význam návštěvy (událost roku, ne-li desetiletí), přes moderování Tomáše Drahoňovského, jehož snaha být chytřejší než zpovídaný host několikrát narazila (Václav Bartuška, Jiří Šedivý), až po Řezníčkův rozhovor s Eliškou Haškovou-Coolidge, která své osmnáctileté účinkování v podatelně Bílého domu nám již přes dvacet let prodává jako "asistentka pěti amerických prezidentů" a "bývalá ředitelka Kanceláře prezidentských zpráv" (Wikipedie).

Na druhé straně se uvedené zpravodajství ČT24 dá chápat také jako snaha plnit veřejnou službu a podat veřejnosti co nejkomplexnější informaci o události. Že tu svoji excelenci (podívejte jak to umíme, kde všude máme kamery a reportéry, aby vám nic neuniklo) zpravodajci ČT trochu přehánějí, je jiná otázka. Jsou snad natolik zkušení, že by si možná mohli uvědomit, že existuje něco, čemu se říká bumerangový efekt. Neboli čeho je moc, toho je příliš.

Dušan Neumann na Facebooku glosoval Babišovu návštěvu slovy: "neudělal ostudu." Tak to vnímám i já, i když jinak Babiše nemusím, a vím, že Babišova návštěva byla marginální událostí amerického politického života.

x x x
Další mediální událostí těchto dnů je policejní razie kvůli podezření z korupce při zakázce ministerstva dopravy na výběr elektronického mýtného. Od včerejška se na deseti místech provádějí domovní prohlídky, zabavují se dokumenty, počítače, mobilní telefony.
Do hledáčku podezřelých se dostal předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj a generální ředitel české pobočky společnosti Kapsch Karel Feix, a také brněnský radní Švachula. Policie žádá vazbu pro pět lidí.
Jako svědek je do případu zapleten i Jaroslav Faltýnek. Po zkušenostech z velké razie na Úřadu vlády před šesti lety se nabízí otázka, zda z tohoto mraku skutečně zaprší.
x x x
Občas se snažím vystoupit ze své mediální bubliny a tak jsem se nedávno dostal k internetové televizi Raptor TV, kterou provozuje častý návštěvník Soukupových pořadů Žarko Jovanovič. Z webové stránky se od nového roku Raptor TV přestěhovala na operativnější Facebook.
Ze studijních důvodů jsem zhlédl dvě videa: záznam demonstrace osob se žlutými vestami proti České televizi a záznam debaty (semináře?) z 13. února na téma "Aby média nelhala" - organizoval Ivan David, vystupovali Petr Žantovský, Stanislav Novotný, Petr Štěpánek. Stačilo.
x x x
Při podobných výletech občas zabrousím na Primu, na níž našla s rubrikou "Ranní kávička... Vaše denní dávka informací k hlavnímu proudu" azyl Tereza Spencerová po svém odchodu z Literárek. Na rozdíl od předchozího odkazu stojí za to sem občas nahlédnout, i když je třeba neustále kontrolovat její ne vždy seriózní zdroje (na něž Spencerová poctivě - pokud není právě v Sýrii - odkazuje).

| nahoru |

24. 2. 2019
Soustem pro bulvár, ale i pro sociální sítě, byly oslavy padesátin Jaromíra Soukupa v restauraci Soho na podolském nábřeží. Také proto, že se sem dostavil prezident Zeman, který Soukupa ve své zdravici označil za přítele.
V této souvislosti jsem si vzpomněl na padesát let starý bonmot z doby prezidentování Antonína Novotného: "Jaký prezident, takový Čapek."
x x x
Již týden žijí média citátem ministryně průmyslu a obchodu Marie Novákové z pořadu 168 hodin ze 17. února o tom, že za drahá data od mobilních operátorů si můžeme sami, neboť odmítáme jejich vysokou cenu platit ("Čím méně se těch dat používá, protože se jim vyhýbáme, tak tím nepřispíváme k tomu, aby byla levnější."). Citát se stal předmětem řady parodických komentářů a koláží.
Dnes se tématu věnoval i pořad OVM.

Že tenhle problém se nevyřeší ze dne na den, jak na obrazovce slibují politici, kvalifikovaně na FB vysvětlil Patrick Zandl: "deset let se do sítí neinvestovalo. Pak bylo potřeba těch deset let dohnat a to vyjde extrémně draho (...) Co prokoučovala vláda a regulátor v prvním desetiletí, se teď bude těžko dohánět (...) Vysoké ceny jsou daní za to, že jsme se na přelomu desetiletí mobilním sítím prakticky nevěnovali...".
P.S. 26.2. Podrobnější Zandlův rozbor situace viz jeho blog "Proč je mobilní internet v Česku drahý a proč je to průšvih".

x x x
Se zpožděním připomínám aféru, kterou 7. února rozvířil majitel Amazonu Jeffrey Bezos, když zveřejnil korespondenci, kterou se ho snažil vydírat vydavatel periodika National Enquirer, jenž získal intimní fotografie Bezose určené pro jeho milenku.
Bezos hrozbu zveřejnění odrazil tím, že na sebe všchno pověděl, včetně existence "below the belt selfie", které nakonec nespatřilo světlo světa.
Aféra má svůj mediální a politický podtext, neboť miliardář Bezos je vlastníkem deníku The Washington Post, který šlape na paty prezidentovi Trumpovi, zatímco David Pecker z National Enquirer Trumpa podporuje.

| nahoru |

22. 2. 2019
Filip Rožánek (od března šéf webového serveru digizone.cz) zprostředkoval internetové veřejnosti online informace o průběhu zasedání Volebního výboru PSP, na němž probíhalo veřejné slyšení kandidátů na dva členy Rady Českého rozhlasu.
Výbor vyslechl 21 z 23 uchazečů (dva se omluvili, poslali písemné prezentace), a nakonec vybral šest kandidátů, o nichž budou v březnu poslanci na plénu hlasovat (Ilja Racek. Martin Vychopeň, Tomáš Kňourek, Zoša Vyoralová, Jan Krůta, David Soukup).
Připomeňme si, že Tomáš Kňourek je pravidelným přispěvatelem Parlamentních listů, kde má svůj "Newsroom", je odborníkem na pornografii ve vysílání, a který se kdysi o médiích veřejné služby vyjádřil jako o "médiích hlavní stoky."
Rožánek na svém twitteru k výběru kandidátů podotkl:
"Až budou Miroslava Němcová, Bohuslav Svoboda, Petr Dolínek nebo Petr Gazdík mluvit o potřebě veřejnoprávních médií, jejich nezávislosti a kontrole, mohou si vzpomenout na dnešní mediální výbor. Jejich místa zůstala prázdná, nepřišli a o kandidátech do Rady ČRo nehlasovali."
x x x
Před deseti lety jsem napsal pro Literárky rozsáhlý článek o problematice mediálních rad, jehož závěr podle mého názoru platí i dnes:
"I kdyby se v historicky krátké době podařilo vyřešit problém mediálních rad ke všeobecné spokojenosti, ještě by to neznamenalo klid a mír na veřejnoprávní mediální frontě. Je tu totiž ještě jeden zásadnější problém, jehož řešení by mělo mít prioritu... V České republice chybí kvalifikovaná diskuse o tom, jak by měla veřejná služba v oblasti rozhlasového a televizního vysílání konkrétně vypadat.... Schopnost vidět dané vysílání jako komplexní celek při diskusích často chybí."
x x x
Do čela webu Hospodářských novin ihned.cz od března nastupuje Filip Černý (před odchodem do Economie dlouhá léta redaktor a dramaturg ČT), kde vystřídá Miloše Čermáka, který však i nadále zůstává kmenovým autorem Hospodářských novin.

| nahoru |

19. 2. 2019
V pondělí 4. února uplynulo 25 let od začátku vysílání televize Nova.
Na pátečních oslavách v Obecním domě jsem však marně hledal otce zakladatele Vladimíra Železného. A kdyby nebylo archivního záběru ze spuštění televize a ukázky pořadu Volejte řediteli, Železný by se neobjevil ani ve speciálu, který Nova k výročí připravila.
O tom, že Nova byla předmětem majetkových sporů a mezinárodních arbitráží, speciál Novy mlčí. Moje glosa pro Týdeník Rozhlas tuhle historii připomíná. Pro pamětníky nabízím link na další historické ohlédnutí v němž je odkaz na pořad ČT Debata z února 1993, těsně po udělení licence.
x x x
V úterý 5. února premiér Andrej Babiš podpořil Českou televizi. Stalo se tak na jeho twitterovém účtu: "požádám poslance hnutí ANO, aby se nepřipojovali ke KSČM a SPD a hlasovali PRO schválení všech Výročních zpráv ČT."
O dvanáct dnů později 17. února byl Babiš znovu zvolen předsedou hnutí ANO na sněmu, když pro něj hlasovalo 206 delegátů z 238 přítomných.
x x x
Ve středu 6. února se udělovaly ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2018. Tentokráte je získali Jaroslav Kmenta (Reportér) a Ondřej Kundra (Respekt). Kmentovi cenu přeju, neboť již po několik let při rozhodování o novinářské ceně OSF vždy v kategorii reportáže a investigativní žurnalistiky končí na druhém místě.
Za zhlédnutí stojí jeho nedávný rozhovor na Seznamu, kde vypráví o některých svých kauzách.

Petr Žantovský (od včerejška místopředseda Rady ČTK) událost komentoval na Parlamentních listech pod titulkem Předseda Rady ČT rozdává ceny Bakalovým novinářům.
Jeho text je plný paušalizací, nálepek a polopravd: Jan Bednář jako řadový člen poroty nic nerozdával, podle všeho nebyl ani na předávání cen. Tzv. Bakalovi novináři Němeček, Černý, Šídlo dostali Cenu FP v letech, kdy nemohli být "Bakalovi", protože v té době Bakala ještě žádná média neměl. atd. atd.

x x x
V úterý 12. února byl oznámen vznik české pobočky Mezinárodního tiskového institutu IPI se sídlem ve Vídni, jehož zakladateli jsou Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Veronika Sedláčková, Robert Čásenský a Michal Klíma.
Také tuto událost Petr Žantovský na PL okomentoval s hrůzou zjištění, že IPI je instituce na obranu svobody tisku, kterou podporuje Evropská komise, norské fondy a také Al-Džazíra, která "pomohla na světové obrazovky... protagonistům muslimského terorismu." (sic!)
x x x
Povrchnost a ledabylost Petra Žantovského při zacházení s historickými i současnými fakty je skutečně mimořádná. Al-Džazíra podle něj podporovala muslimský terorismus, aféra Watergate "byla postavena na údajích anonyma" (Marka Felta - viz odkaz), šíření mediální gramotnosti je "indoktrinací", přičemž ve stejném článku na iPrima Žantovský tvrdí, že měsíčník Reportér je plně financován z nadačního fondu, zatímco z dostupných účetních uzávěrek lze zjistit, že nadační fond Reportér sbírající peníze od donorů se podílí na financování provozu firmy Reportér magazín s.r.o. marginální částkou nepřesahující půl milionu Kč ročně atd. atd.
x x x
Plagiátorská aféra profesora Martina Kováře skončila 14. února výrokem etické komise, která plagiátorství potvrdila. Vedení FF UK s výrokem etické komise souhlasilo.
x x x
Ve čtvrtek 7. února se v Bratislavě sešli premiéři višegrádské čtyřky za účasti německé kancléřky Angely Merkelové, aby přijali obecnou deklaraci k 30. výročí historických změn.
Média zaujala jen ta část Babišova projevu, v němž si postěžoval na odplývání dividend ze zemí V4.
x x x
O týden později ve dnech 15.-17. února na Mnichovské bezpečnostní konferenci si média všimla, že zatímco americký viceprezident Mike Pence se tu setkal s chladným přijetím, jeho předchůdci Bidenovi a Angele Merkelové tleskali.
x x x
Seznam.cz dokončil stoprocentní převzetí rozhlasových stanic Expres FM a Classic Praha.
Majitel Seznamu Ivo Lukačovič opustil funkci v představenstvu a přenechal řízení manažerům.

| nahoru |

31. 1. 2019
Podobně jako v loňském roce také letos po únorovém návratu z dovolené umisťuji zpětně na Louč pod lednové datum některá fakta o událostech, kterými žila česka média v druhé polovině měsíce ledna.
x x x
Aféra Huawei, jejíž počátek byl v prosincovém varování Národního centra kybernetické bezpečnosti před čínskými firmami Huawei a ZTE, zůstala po celý měsíc námětem polemik, do nichž zasahoval i prezident v barandovských proslovech ať už bezvýhradnou podporou investic Huawei, nebo zpochybňováním kompetence NÚKIB.
Pro mne byl nejlepší analýzou článek Ondřeje Malého v Orientaci LN 9. února "Čínský drak v sítích" (bohužel jen pro platiče). Jeho resumé? "Evropa stojí před faustovskou volbou... Představitele unijních zemí čeká politické rozhodnutí... Příběh války o Huawei není ani jednoznačný, ani černobílý. Jeho částí je i boj o technologickou dominanci, kterou vedou a povedou Spojené státy s Evropou proti Číně." Politici by prý měli více naslouchat těm, kterých se to týká, telekomunikačním firmám.
x x x
"Dovolte mi vám představit, že úderem dnešního dne zakládám politické hnutí List Jaromíra Soukupa, jehož cílem je bránit české národní zájmy před zkorumpovanými politiky a oligarchy," prohlásil na TV Barrandov Jaromír Soukup 16. ledna. Událost jsem okomentoval na Facebooku.
O týden později 24. ledna Soukup oznámil, že ruší některé své politické pořady (Duel, Aréna). A to bezprostředně poté, co mu tentýž den Jiří Pospíšil odmítl přijít do Duelu, takže musel zaskočil kamarád Okamura.
Mezitím v pondělí 21. ledna se do vysílání TV Barrandov vrátila zpravodajská relace "Naše zprávy" v podobě desetiminutového čteného bulletinu vysílaného po jedenácté hodině večer. Zda to bude RRTV stačit, se uvidí. Soukupovy Moje zprávy po osmé hodině však i nadále pokračují.
x x x
Koalice s pomocí hlasů KSČM 23. ledna schválila dodatečné zdanění církevních restitucí novelou před šesti lety přijatého zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (428/2012).
Novela je nyní v Senátu. Všichni vědí, že ji Ústavní soud označí za neústavní, ale Babišova show s podporou KSČM must go on.
x x x
Jinou kauzu otevřel rozhovor Renaty Kalenské v Deníku N s bývalým předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou, z něhož vyplynulo, že Hrad prostřednictvím prezidenta a jeho kancléře se zajímal o průběh živých soudních kauz, což lze vykládat jako pokus o ovlivňování nezávislé soudní moci.
Sněmovna na to reagovala veřejným slyšením Podvýboru pro justici a soudní samosprávu, na níž Baxa uvedl, že Zemanovy výroky připomínaly výměnný obchod.
V závěrečném usnesení podvýboru se však konstatuje, že "nezávislost soudů nebyla ohrožena."
Pavel Rychetský k tomu později sdělil "Mynář dostal lekci".
x x x
Kupodivu bez větších ohlasů proběhl rozhovor (v angličtině) se šéfem sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndem Posseltem 24. ledna v Událostech komentářích ČT. Posselt přijel do Prahy na pohřeb svého přítele politologa Rudolfa Kučery.
Klasickou manipulaci předvedly Parlamentní listy, když krátce na to vytáhly z archivu dva roky starý rozhovor Posselta s Emmou Smetana na DVTV a okořenily ho titulkem "jen pro slabé povahy", aniž by zveřejnily, že jde o archiv.
Svůj názor na Posselta jsem zařadil do loňského seriálu Louče o Německu.
Do ohně latentních protiněmeckých nálad chtěl přilít olej také Tomio Okamura, když se 22. ledna pokusil prosadit do lednové sněmovní schůze bod programu "Německé válečné reparace." Neúspěšně.
x x x
Balšínkův projekt Echo24, který chce být "protiváhou oligarchizovaným českým médiím... a sloužit pouze svým čtenářům." se 20. ledna "vyznamenal" titulkem "Z Německa a Francie vznikne superstát. Merkelová s Macronem podepíší překvapivou smlouvu".
O "překvapivé smlouvě" se český čtenář mohl běžně dozvědět ze zpravodajství již dříve. Dokument podepsaný 22. ledna v Cáchách je běžnou dvoustrannou smlouvou o přátelství a vzájemné spolupráci, který navázal na Elysejskou smlouvu z roku 1963, kterou uzavřeli Konrad Adenauer a Charles de Gaulle.
Jak uvedl web Manipulátoři, kolem smlouvy se vyrojila také řada dezinformací, k nimž přispěl také Institut Václava Klause. Při tom i komentáře kritické ke smlouvě musely uznat, že žádný superstát se nekoná.
x x x
Europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek zvolení za hnutí ANO se rozhodli kandidovat do letošních eurovoleb za politické hnutí Hlas, které chtějí založit. Zatím stále bez registrace. Asi - podobně jako Jaromír Soukup - stále sbírají tisícovku zákonem požadovaných hlasů.
x x x
Koncem ledna byl dán do oběhu sněmovní tisk č.384 obsahující návrh novely, která by do trestního zákona přidala nový paragraf "Porušování svobody projevu".
Konkrétně: Provozovatel či správce sociální sítě, "který zasáhne do svobody projevu jiného tím, že neoprávněně odstraní, zakáže či jakýmkoli jiným způsobem znepřístupní jeho příspěvek sdílený na takové veřejně přístupné počítačové elektronické sociální síti či jiné platformě umožňující uživatelům okamžité sdílení jimi vytvořeného obsahu" se dopustí přestupku pokutovaného až 50 miliony Kč.
Tento nesmysl vytvořený Václavem Klausem mladším podpořilo dalších 33 poslanců.
x x x
Před rokem vznikl mediální projekt agregující zprávy a komentáře na opuštěné doméně zdroj.cz. Teď po roce se spojil se zpravodajským webem info.cz ze stáje Křetínského Czech News Centre (Blesk, Aha!, Sport, Reflex, E15 atd.)
Právě tento server (šéfredaktor Michal Půr) spustil koncem ledna Topol show s moderátorem expremiérem Mirkem Topolánkem. Zhlédnutí prvního dílu (host Pavel Bém) mne příliš nepřesvědčilo o životaschopnosti nového projektu.
Jakoby webu info.cz nestačily kvalitně vedené rozhovory Pavla Štrunce
x x x
Ovšem největším mediálním hitem mající ohlas "napříč názorovým spektrem" je nový televizní seriál ČT Most, k němuž se vyjádřil snad už každý, kdo je aktivní na webu a sociálních sítích. Zhlédl jsem z iVysílání a nemám co bych dodal. Jen jsem zvědav, co na vysílání pořadu před desátou hodinou řekne RRTV.
Jiná novoroční inovace ČT "Kopta show" je - podobně jako talk show Mirka Topolánka na info.cz - podle mého názoru nuda.
x x x
Sněmovna opět nebyla schopna projednat a schválit výroční zprávy České televize za rok 2016 a 2017, když k hlasování nedošlo, protože vyhrazený čas zabrala dlouhá debata, které udal tón půlhodinový kritický referát poslance KSČM Valenty navrhující zprávu neschválit a tím otevřít dveře k odvolání Rady ČT. Koaliční řečníci však zprávu ČT podpořili.

| nahoru |

11. 1. 2019
Než se vzdálím na dovolenou, krátce o posledních mediálních kauzách.

Jednu z nich včera vytvořil prezident Miloš Zeman v tradičním rozhovoru na TV Barrandov.
Mediální hladinu rozbouřily jeho výroky: Tito dva lidé, tedy Koudelka (šéf BIS) a Navrátil (šéf NÚKIB), ohrozili vážným způsobem ekonomické zájmy České republiky" a "Čína po této kampani proti společnosti Huawei připravuje odvetná opatření", mj. proti automobilce Škoda a proti výstavbě komunikační sítě 5G v ČR.
Erik Best na twitteru to komentoval slovy: "Ale pane prezidente, Škoda Auto v Číně skoro žádnou investici nemá. Patří jí jen 1 % SAIC-Volkswagen Automotive Company Ltd.".
Svého druhu komentářem k jeho výrokům je i článek na lidovky.cz s titulkem "Kdyby přišli Číňané, tak si nechají zešikmit oči, kritizoval Zeman dříve podlézavost" odkazujícím na text Miloše Zemana z roku 1996.

x x x

Předmětem četných komentářů je případ důchodce Jaromíra Baldy souzeného za to, že pokácel stromy v okolí železničních tratí, aby varoval před nebezpečím islámského terorismu v ČR.
Robert Malecký na Hlídacím psu dodal důkazy o napojení Baldy na SPD, kterých "je více, než by bylo Okamurovi milé."

x x x

Od pondělka 7. ledna se na stáncích objevil nový deník Deník N, jehož vznik jsem okomentoval v Týdeníku rozhlas a později také na twitteru, což mi společně s odkazem na můj starší text přineslo další sledující.
Současný stav: 722 sledujících jako výsledek 736 tweetů odeslaných za 68 měsíců, co jsem na twitteru.

x x x

Vydavatelství Vltava Labe Media oznámilo, že plánuje zpoplatnění internetového obsahu Deníku po vzoru Hospodářských novin.

x x x

Příležitostí k přestřelce, která však proběhla pouze v rámci úzké mediální bubliny novinářů, se stal komentář šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla na Facebooku, v němž označil ombudsmanku Annu Šabatovou za ombudstetku, což ve zprávě bez diakritiky se dalo číst jako obmbudštětka, i když to byla původně ombuds-tetka.
Jaroslava Plesla to však nevzrušilo, ve svém statusu k tomu napsal: "Tak to jste teda pěkně vulgarní a jeste nerozumíte etymologii." Na což jedna diskutující odpověděla "Jestli pan Jaroslav Plesl spojil část slova ombudsman se slovem tetka nebo štětka je úplně jedno, obojí je chucpe. Nemusím s Annou Šabatovou ve všem souhlasit, ale je proč si jí vážit, je to statečná žena, bez ní a jí podobných by pan Plesl mohl být redaktorem leda tak v Rudém právu."
O tom, jak by se měli chovat novináři na sociálních médiích, jsem vloni napsal článek do Mediažurnálu.

| nahoru |

6. 1. 2019
Asi jsem příliš konzervativní, ale nové studio pro Otázky Václava Moravce, dnes poprvé provozu, mne nijak nenadchlo, přes nové možnosti kamerových záběrů. Vypadá spíš jako klec než jako místo setkávání s divákem.
Nenadchla ani následující debata s premiérem Andrejem Babišem, která nesplnila to, co slibovala v noticce a v úvodní obrazové anonci. Neříkám, že to byla vina výhradně moderátora, jenom si někdy myslím, že někdejší osvědčené rutiny vedení podobných rozhovorů v naší postfaktické době už příliš nefungují. A také, že hlavním cílem podobných debat by nemělo být zahánění politika do kouta útočnými otázkami, proč to či ono nebylo splněno, ale pokusit se ve vzájemném dialogu zjistit a divákovi podat informaci, v čem je zakopaný pes.

dálnice v PolskuTřeba proč se stavba dálnic tak vleče, nebo proč ten pět let slibovaný zjednodušený daňový zákon (údajně technicky hotový na ministerstvu) stále není v platnosti.
Jenomže při vzájemném přetlačování fakty, z nichž některá mohou být "alternativní", se nikam nedojde.
Kdyby debata byla věcnější, a vyhnula se okrajovým detailům prosincové kalamity na D1, možná by se přišlo na to, že pomalá a drahá stavba dálnic není problémem jednoho ministra a jedné vlády, ale je to problém systémový, který se nedá řešit tím, že se jedna fakta postaví proti druhým a vina se přehazuje z jedné strany na druhou, ale že by se měla hledat cesta, jak ten systém změnit, co se pro to udělalo či nedělalo, a co by se mělo udělat. Pravda, premiér Babiš možná na takovou debatu není stavěný.
Přitom stačí kliknout na vedlejší gif, který ukazuje historický průběh výstavby dálnic v Polsku a udělat detailnější rozbor, který by vyrátil Babišovu tezi, že proces stavby dálnice vyžaduje dobu třinácti let a jinak to nejde.

x x x

Televize Prima pozvala ke svoji první letošní Partii Václava Klause. Exprezident zde tradičně lamentoval nad stavem současného světa a média si všimla zvláště jeho slov o tom, že nevylučuje svoji případnou účast v příští prezidentské volbě, i když se domnívá, že je to úkol pro mladší.

x x x

Uvědomil jsem si, že Louči dlužím situační zprávu o silvestrovských televizních pořadech.
ČT to vyřešila silvestrovskými Zázraky přírody, hudebním pořadem a Všechnopárty.
TV Nova celý večer zaplnila silvestrovským vydáním show Tvoje tvář má známý hlas.
Prima TV využila záznam koncertu Český mejdan s Implusem.
TV Barrandov uvedla svůj silvestovský pořad notickou: "Důvěrné a často překvapující odhalení hvězd a osobností v originální diskuzi moderované i v posledních minutách roku 2018 Jaromírem Soukupem (245 min)".
Také televize Relax přišla s vlastním původním celovečerním silvestrovským programem který - na rozdíl od barrandovského bizáru - na poměrně slušné úrovni "odtáhl" bavič Vladimír Hron.
Nejsledovanější byla ČT1, kupodivu už od Zázraků přírody

| nahoru |

2. 1. 2019
První den Nového roku 2019 přinesl novoroční projevy předsedy Senátu a předsedy Poslanecké sněmovny, což jest inovace vysílaná výhradně na ČT1. Text Jaroslava Kubery zde, text Radka Vondráčka tady.

Oba projevy se okamžitě staly terčem uštěpačných poznámek na sociálních sítích. Podle mého názoru trochu nespravedlivě.
Samozřejmě, že nesouhlasím s názory Jaroslava Kubery na regulaci kouření, a že se mi příčí jeho apriori negativní postoj ke státu. Jenomže slova o tom, že by se měla vrátit do našeho slovníku "kouzelná slůvka jako dobrý den nebo děkuji", a že bychom měli mít "více pokory a současně více sebevědomí", jsou přesně ta, která by měla na veřejnosti zaznít, a která mi řadu let chybějí v egocentrických prezidentských projevech.

Totéž u Radka Vondráčka. Samozřejmě, že beru s rezervou jeho dobré zprávy o tom, jak se "naší zemi se daří"; každý švec si přeci chválí svoje boty.
Na druhé straně přihlášení se k názorové pluralitě a k demokracii, i když je "pomalá a těžkopádná", byť poněkud účelově interpretované ve prospěch vládnoucí strany, také není k zahození.
Nemluvě o výzvě "k "odzbrojení" ve verbálních projevech, k návratu k občanskému obsahu a tónu." Škoda, že přání jeho poslední věty: "Snad jsem nebyl moc dlouhý a moc nenudil..." se nesplnilo. Vondráček byl trochu dlouhý a opakovanými citáty nudil.

O tom, že ve veřejnosti existuje poptávka po pozitivních prohlášeních sjednodujících národ, svědčí texty některých publicistů, kteří by rádi nabídli alternativu k Miloši Zemanovi. Mám na mysli například Martina Jaroše nebo Janu Ciglerovou.

x x x
K bilanci uplynulého roku a k současné situaci se vyjádřil také premiér Andrej Babiš v pořadu Týden v politice. Máme se skvěle, problémy nejsou a pokud jsou, tak je řešíme. Opět byl vytažen mýtus první republiky jako měřítko. Do bolavých míst (Čapí hnízdo, syn na Krymu apod.) moderátor Keblúšek příliš nešťoural.
x x x
S přihlédnutím k tomu, že pyrotechnika není zadarmo, mohu jen zopakovat komentář z loňského roku:
Podle množství výbuchů petard a rachejtlí v průběhu silvestrovského dne soudím, že kupní síla pražského obyvatelstva ve srovnání s loňským rokem vzrostla.
Tiše a se závistí v srdci jsem o Silvestra vzpomínal na jiné civilizované země a na jejich města, kde se takové šílenství ve veřejném prostoru nepovoluje. Jeden příklad za všechny: New York, kde veškerý prodej pyrotechniky pro soukromé používání je zakázán a kde na ohňostroje je třeba mít zvláštní povolení od hasičů.

| nahoru |



16.4.2019 Jak jsem objevil příběh Tima Leathermana (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Všechno začalo jednou obálkou. Jednou z mnoha, které uchovávám v kufříkové diplomatce z osmdesátých let, a které se stále zdráhám vyhodit. Připomínají mi totiž šedesátá léta, dobu plnou nadějí... »»»

8.4.2019 Milan Kundera a téma interview (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když Milan Kundera, který se v těchto dnech dožil devadesátky, v roce 1985 zanevřel na novináře, své výhrady shrnul do komentáře k jednomu z osmdesáti devíti slov, jejichž výklad publikoval v časopise Le Débat. Tím slovem bylo „INTERVIEW“. Šedesát tři z takto komentovaných slov, která považoval za klíčová pro svoji poetiku a témata, Kundera přenesl i do knihy esejů "Umění románu" vydaném v roce 1986. Z anglického vydání The Art of the Novel jsem před lety heslo „interview“ přeložil a na Louči zkráceně publikoval: »»»


titulní strana knihy "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018),

informace o knize a jejím prodeji je zde


3.4.2019 Prima News ante portas
Česká republika dostane další televizní zpravodajský kanál, který doplní nabídku veřejnoprávního ČT24. Alespoň tak praví včerejší tisková zpráva televize Prima oznamující vznik CNN Prima News, který by se měl objevit na našich obrazovkách „během následujících dvanácti měsíců“. »»»

1.4.2019 Budou se regulovat i youtubeři? (Týdeník Rozhlas 15/2019)
Přestože jsme dnes a denně přesvědčováni kritiky Evropské unie, že naše životy ovládají úředníci z Bruselu, nebo – z úst těch poučenějších - legislativa přijímána na půdě EU, jsou oblasti života, které zůstávají plně pod kontrolou národních států. Patří mezi ně kultura. »»»

14.3.2019 Co nám to sem lítá z Bruselu
Poslanec ODS Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova: "To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor... »»»

18.2.2019 Půlkulaté výročí Novy (Týdeník Rozhlas 9/2019)
Jsou výročí velká a výročí malá, výročí kulatá a půlkulatá. Poté co jsme vloni vzpomínali na sto let od vzniku republiky a letos si budeme připomínat listopadový pád starého režimu, neměla by naší pozornosti uniknout některá výročí malá a půlkulatá. Patří mezi ně výročí televize Nova, která začala vysílat před pětadvaceti lety v únoru 1994. »»»

7.1.2019 Do nového roku s novým deníkem (Týdeník Rozhlas 3/2019)
Před dvaceti devíti lety se v trafikách objevily Lidové noviny jako list navazující na předválečnou tradici deníku, do něhož psal Karel Čapek a jiní uznávaní autoři. Od ledna 1990 vycházely LN dvakrát týdně, od dubna jako regulérní deník. Někdejší kriminalizovaný zdroj informací se stal populárním periodikem. »»»

4.1.2019 Vzpomínání na jeden film a lidi kolem něj (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dokumentární film, o kterém bude řeč, se jmenoval Občan Karel Havlíček a v roce 1966 ho natočil režisér Jaromil Jireš. Využil historické téma, aby v podmínkách uvolňování poměrů šedesátých let ve spolupráci se studenty a profesory natočil debatu o svobodě tisku. To vše na pozadí rekonstrukce soudního sporu Karla Havlíčka Borovského, k němuž se vyjadřovali čerství adepti novinářského studia Fakulty osvěty a novinářství a také studenti Filosofické fakulty. Po krátké inscenaci soudního jednání s Havlíčkem se rozvinula debata, kterou moderoval historik František Červinka. »»»

29.12.2018 Jak BBC s brexitem zklamala (Nick Cohen - The New York Review of Books, 12. 7. 2018)
Na konci loňského roku mělo vedení BBC tu drzost a vztyčilo před svým hlavním stanem uprostřed Londýna bronzovou sochu George Orwella. Sochař vystihl Orwellovu sršatost. Orwell zde má jednu ruku opřenou v bok, druhou směřuje dopředu s cigaretou mezi prsty, jakoby se ocitl uprostřed nějaké debaty. Do zdi za ním je vytesáno žurnalistické motto, o němž Orwell a BBC chtěli, abychom ho znali: „Jestliže svoboda vůbec něco znamená, pak znamená právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet.“ »»»

17.12.2018 Novináři a sociální média (Mediažurnál 4/2018 - nekrácená verze)
Když berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák před státní návštěvou Miloše Zemana v Německu umístil na svůj facebookový profil nepotvrzenou zprávu, podle níž s prezidentem letí do Berlína „tři lékaři a čtyři zdravotní sestry," vyvolalo to ostrou reakci. Prezident informaci veřejně zesměšnil bonmotem: sestřičky prý nejsou čtyři, ale je jich šest, a tvoří harém pro všechny členy delegace. Případ tak získal publicitu v médiích. »»»

17.12.2018 Pravidla pro chování novinářů na sociálních médiích (Příloha Louče)
Citace z příručky Amerického novinářského sdružení ASNE (American Society of News Editors)
Doplněné o další citace z domácích i zahraničních kodexů
»»»

30.11.2018 Jak se lži na internetu stávají (v Americe) pravdou
(Překlad článku z The Washington Post k zamyšlení, kolik podobných lidí máme u nás.)
Jediným světlem v domě bylo světlo ze tří počítačových monitorů. Christopher Blair (46 let) se posadil ke klávesnici a začal psát. Jeho žena odešla do práce, děti byly na cestě do školy, ale na něj čekalo v online světě jiné společenství, ireálný svět, v němž nic nebylo přesně tak, jak se zdálo být. Přihlásil se na svou webovou stránku a začal vymýšlet svoji zprávu toho dne.
»»»

19.11.2018 Zprávy, které jinde nenajdete (Týdeník Rozhlas 46/2018)
Když se reportéři pořadu Newsroom ČT24 zeptali předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivana Krejčího, co říká novému zpravodajství TV Barrandov s názvem Moje zprávy, odpověděl: „Budeme i na základě diváckých stížností ten pořad monitorovat. Jestli ta analýza to vyhodnotí, že to nenaplňuje znaky zpravodajství, tak potom přistoupíme k dalším krokům." »»»

11.11.2018 Setkávání s Janem Petránkem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Tahle fotografie pochází z 30. září 1969, jejím autorem je Jiří Věrčák. Na fotografii jsou Jana Weinerová a Milan Šmíd, vstupující toho dne na Novoměstské radnici v Praze do svazku manželského. Vlevo v pozadí přihlíží teta z Jindřichova Hradce. V popředí s mikrofonem natáčí rozhlasovou reportáž Jan Petránek. Odpověď na otázku, co Jan Petránek na té svatbě dělal, je jednoduchá... »»»

5.11.2018 Jaromír Soukup a vaječný koňak
K té informaci jsem se dostal díky pořadu Moje zprávy Jaromíra Soukupa na TV Barrandov. Pořad se začal vysílat v pondělí 29. října. O dva dny později ve středu jsem se z něj dozvěděl: „A na závěr pár rychlých zpráv. Málem bych totiž zapomněl, koňak, koňáček. Další důležitá zpráva z Bruselu. Vaječný koňak nesmí obsahovat mléko. Rozhodl tak Evropský soud. To znamená, že Juncker..." »»»

29.10.2018 Ohlédnutí za stým výročím
Zpráv, článků, komentářů, historických ohlédnutí a nejrůznějších názorů vztahujících se ke stému výročí založení československého státu bylo tolik, že by to vydalo na knihu. Já se spokojím se stručným záznamem událostí pro potřeby Louče. Z těch, které média pokrývala v týdnu končícím nedělí 28. října, výrazně vyčnívají tři: znovuotevření budovy Národního muzea v Praze, vojenská přehlídka v Dejvicích a tradiční oslavy a vyznamenávání ve Vladislavském sále Pražského hradu. »»»

25.10.2018 Mají veřejnoprávní média v ČR existovat?
Úvodní referát k tématu veřejného slyšení k petici „Braňme média veřejné služby!“ Praha, Senát 23. říjen 2018 »»»

8.10.2018 Novináři a sociální sítě - nástroj, či hračka? (Týdeník Rozhlas 40/2018)
Stalo se den před nedávnou návštěvou našeho prezidenta v Německu. Zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák na svém soukromém facebookovém profilu podlehl pokušení pochlubit se informací získanou off the record, tedy neoficiální cestou, a napsal: „Návštěva Miloše Zemana v Berlíně je podobná té před pěti lety. Ovšem s tím rozdílem, že teď s ním letí i tři lékaři a čtyři zdravotní sestry." »»»

6.10.2018 Média veřejné služby mají v Německu zelenou (Mediažurnál 3/2018)
Německý spolkový ústavní soud letos v červenci podpořil vysílání veřejné služby, když konstatoval, že způsob jeho financování není v rozporu s ústavou. Dlouho očekávaný výrok ve věci tzv. Rundfunkbeitrag, povinného příspěvku na rozhlasové a televizní vysílání stanic ARD, ZDF a Deutschlandfunk, ústavní soud zdůvodnil kromě jiného zvýšeným významem veřejnoprávního vysílání v době, kdy komerční média nejsou schopna zajistit rozmanitost pořadů v takové šíři, jak to činí média veřejné služby. »»»

24.9.2018 Moje dotýkání a potýkání s Petrem Štěpánkem (kandidátem členství v RRTV)
Životaběhy Petra Štěpánka a mé maličkosti se v minulosti občas protnuly. Byl jsem přítomen na oné slavné tiskovce Rady ČR pro R a TV vysílání, která se konala v lednu 1997, krátce poté, co vyšly najevo majetkové čachry v TV Nova činěné za zády regulátora. Na zdejší vystoupení Petra Štěpánka bezprostředně reagoval Vladimír Železný v pořadu Volejte řediteli; Štěpánkova slova citoval a nazval ho tajtrlíkem. »»»

21.9.2018 Chronologie jednoho novinářského úletu
Facebookový profil zpravodaje ČRo v Německu Pavla Poláka
19. září - 10:12
"Návštěva Miloše Zemana v Berlíně je podobná té před pěti lety. Ovšem s tím rozdílem, že teď s ním letí i tři lékaři a čtyři zdravotní sestry. Celá třídenní návštěva je spočítaná na krok přesně a pokud možno bez schodů. Vykonávat úřad prezidenta je bezesporu náročné...."
»»»

27.8.2018 Slova, která mohou ublížit (Týdeník rozhlas 34/2018)
„U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo!“ Všichni známe začátek balady Polednice z Erbenovy sbírky Kytice. Proč jsem si na ni vzpomněl? Protože se ve veřejných diskusích znovu a znovu vrací nezodpovězená otázka, zda a do jaké míry zlá a nenávistná slova mohou ublížit nejen psychicky, ale i fyzicky, a proto by měla být v médiích masové komunikace zakázána nebo penalizována. »»»

30.7.2018 Jak dál s Německem a EU (závěr seriálu Německo a my)
Jestliže někdo náhodou zabloudil na tuto stránku, měl by si přečíst úvod k seriálu, který nyní uzavírám. V úvodu totiž vysvětluji, co mě vedlo k sepisování textů o Německu a našich vzájemných vztazích (viz seznam pod čarou). Hlavním účelem bylo připomenout některá fakta těm, kteří jako jeden z argumentů proti našemu členství v Evropské unii vytahují německého strašáka. Podle nich současné Německo využívá EU jako nástroj k ovládnutí Evropy, a neváhají srovnávat současné Německo s Německem nacistickým, když vytvářejí paralely současného stavu s německou expanzí v druhé světové válce. »»»

16.7.2018 Pojďme si říct, jak je to doopravdy (Týdeník rozhlas 28/2018)
Anglické sousloví fact-checking znamená „ověřování faktů“, které by mělo být běžnou praxí v každé redakci. Každý údaj, každou informaci by měl příslušný redaktor či editor zkontrolovat a ověřit natolik, aby nedošlo k tomu, čemu se říká novinářská kachna, tedy zpráva neověřená, falešná, nepravdivá. Proč právě kachna? Protože zkratka N. T. pro latinské „non testatum“, „neověřeno", kterou se kdysi dávno v Německu označovaly zprávy, jejichž zdroj byl pochybný, se v jazyce našich sousedů čte jako „enté“, die Ente, neboli kachna. »»»

6.7.2018 Německo a my – úvod k seriálu (publikováno na Aktuálně.cz 7.6.2018)
Nedávno jsem se zúčastnil jako náhodný host setkání renomovaných historiků, na němž byla představena nová publikace zkoumající interpretaci dějin českého národa. V následné debatě zazněl nářek nad tím, jak výsledky bádání historiků, které po roce 1989 již nejsou omezovány svěrací kazajkou totalitní státní ideologie, se nedostávají k širší veřejnosti, takže tato veřejnost svoji minulost a vlastně i historickou současnost stále vnímá prostřednictví stereotypů a mýtů účelově produkovaných v minulosti a dnes tak hojně zneužívaných v politických kampaních. Za hlavní viníky byla označena vzdělávací soustava a také média. »»»

27.6.2018 Ústavní soud a mediální kauzy (Mediažurnál 2/2018)
Dvě rozhodnutí, která letos vydal Ústavní soud, dávají nahlédnout do způsobu, jakým náš soudní systém přistupuje k uplatňování článku 17 Listiny základních práv a svobod, deklarujícím svobodu projevu a právo na informace. Rozhodnutím Ústavního soudu II. ÚS 3341/16 ze dne 20. 3. 2018 skončila téměř sedmiletá soudní anabáze... »»»

21.6.2018 Stručné vádemékum k "vyhnaneckému" projevu Angely Merkelové
Podobně jako jiné státy, také Spolková republika Německo má svoje státní svátky, významné a památné dny. Před čtyřmi roky k nim přibyl Památný (vzpomínkový?) den obětí útěků a vyhánění (vyhnání?) - Gedenktag für die Opfer von Flucht und Vertreibung. Spolková vláda ho vyhlásila 6. října 2014, aniž to česká média zaznamenala. Vláda tak reagovala na politický tlak, kterému čelila již delší dobu, aby se oficiálně připomenulo také utrpení civilního německého obyvatelstva po druhé světové válce. »»»

5.6.2018 Facebook na europranýři (Týdeník rozhlas 22/2018)
„Jak chcete, aby na vás lidi vzpomínali? Jako na jednoho ze tří internetových gigantů spolu s Bill Gatesem a Steve Jobsem, kteří obohatili náš svět? Nebo jako na génia, který vytvořil digitální monstrum ničící naši demokracii? To je otázka, kterou byste si měl položit.“ S touto otázkou se na Marka Zuckerberga obrátil europoslanec Guy Verhofstadt ... »»»

30.5.2018 Příběh Tommyho Robinsona aneb Globální Facebook a novináři, kteří nectí fakta
V úterý 29. května kolem šesté hodiny odpoledne se před britskou ambasádou v Praze shromáždila skupina možná padesáti možná sedmdesáti lidí na akci Za svobodu slova, kterou svolala Generace Identity - spolek pro ochranu evropského dědictví. Z akce pořídil video známý exponent pravicové scény a častý návštěvník Soukupových Arén na TV Barrandov Žarko Raptor Jovanovič. »»»

14.5.2018 Václav Klaus a jeho zahraniční projevy
Již vícekrát jsem se pozastavil nad tím, s jakou lehkostí a bezstarostností propůjčuje Václav Klaus kredit svého jména a své bývalé funkce nejrůznějším organizacím a spolkům. Mám na mysli například pravicovou a nacionalistickou Alianci pro Německo AfD, která kromě svého antievropského zaměření, tak lahodící uchu Václava Klause, ve své členské základně ukrývá latentní rezidua velkoněmeckého nacionalismu, s nímž má český národ dost špatné zkušenosti. To však bývalému českému prezidentovi zjevně nevadí, nebo to záměrně přehlíží. »»»

2.5.2018 Prvomájové vzpomínání (také televizní) (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
V úterý ráno jsem v rozhlase vyslechl rozhovor, který mi nabídl další důkaz o nespolehlivosti pamětníků. V pořadu stanice ČRo Úterní ranní Plus se mluvilo o prvomájových oslavách v roce Pražského jara 1968 takto: ženský hlas: „To byla vopravdu taková spontánní akce, teda ten první máj. Poprvé jsem zažila první máj, kdy tedy jsme nešli z donucení ale dobrovolně…“ »»»

23.4.2018 Problémy s objektivitou (Týdeník rozhlas 17/2018)
Letos v únoru, bez většího zájmu médií, Ústavní soud zrušil rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a následné rozsudky Městského soudu a Nejvyššího správního soudu, na jejichž základě musela TV Nova zaplatit pokutu za porušení vysílacího zákona. Jednalo se o paragraf 31 odstavec 3 zákona 231/2001, který všem provozovatelům vysílání ukládá povinnost zajistit, „aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti... »»»

10.4.2018 Poněkud nepovedený příměr Ondřeje Neffa
Ondřej Neff je publicista známý tím, že má na řadu věcí silné názory. Bohužel jeho silná a jednoznačná stanoviska – tak vítaná všemi, kterým vyhovuje, když jim někdo nabídne jednoduchou odpověď na složitou otázku – se ne vždy opírají o znalost reálií a kvalifikované zhodnocení situace. Příkladem může být jeho včerejší glosa „Finsko – náš vzor“ v rubrice „Politický cirkus“ na webu Neviditelný pes. »»»

12.3.2018 Poučení ze Švýcarska (Týdeník rozhlas 11/2018)
V době, kdy útoky ze strany politiků na média u nás sílí, ve Švýcarsku proběhl plebiscit, v němž se občané této země rozhodli svá veřejnoprávní média podpořit. Stalo se tak při hlasování o lidové iniciativě No Billag navrhující zrušení rozhlasového a televizního poplatku, z něhož se financují veřejnoprávní rozhlas a televize SRG/SSR. »»»

2.3.2018 Soukupových sedm miliard z jiného pohledu
Nevím, proč dehonestovat Kauzy Jaroslava Soukupa zesměšňováním a trapnými vtipy, když takový postoj je kontraproduktivní. Jenom posílí jeho zastánce. Zkusme se vžít do role obyčejného diváka, který nemá páru, jak to v médiích a v televizním byznysu chodí, když na něj Jaroslav Soukup ve svých kauzách o České televizi neustále útočí sumou sedmi miliard „bez jakékoli kontroly.“ »»»

28.2.2018 Jaroslav Med a jeho včela (z cyklu Koho to dnes zajímá)
Dlouho jsem váhal, zda se mám připojit k nekrologům literárního kritika, historika, spisovatele a vysokoškolského pedagoga Jaroslava Meda svoji vzpomínkou, jež má víceméně povahu obyčejného „name dropping“, tj. upozornění „já jsem se tím člověkem také znal“ používaného lidmi, kteří se chtějí ohřát ve světle reflektorů namířených na celebritu. Nakonec jsem neodolal, protože bych rád upozornil také na osud jeho životní družky Mileny Medové, rozené Svobodové, se kterou jsem měl tu čest spolupracovat v Československé televizi. »»»

24.2.2018 V čem se - podle mého názoru - Jan Jirák mýlí
Informační server Aktuálně.cz zveřejnil 10 února rozhovor s mediálním expertem a profesorem žurnalistiky Janem Jirákem uvedený titulkem: „Sílu dezinformací přeceňujeme. Čtenář má stejné právo na pravdu i na lež, říká mediální expert Jirák.“ Jan Jirák se zde vyjadřuje o médiích a volbách prezidenta, o dezinformacích a svobodě projevu, o médiích veřejné služby, o konfliktu mezi ředitelem rozhlasu René Zavoralem a Jankem Kroupou, o investigativní žurnalistice a objektivitě. »»»

18.2.2018 Švýcaři budou hlasovat o poplatku
Zatímco americkou společnost rozděluje Donald Trump, Velkou Británii brexit a českou společnost osobnost Miloše Zemana, obyvatele Švýcarska dnes dělí debata o rozhlasovém a televizním poplatku. Za dva týdny 4. března půjdou k volebním urnám, aby vyjádřili své ano či ne k lidové iniciativě No Billag, která žádá, aby se poplatek zrušil. »»»

28.1.2018 Prezidentská volba - viděno z daleka
Odloučen od Louče zahraniční dovolenou a svoji neschopností ji z iPadu aktualizovat, uchyluji se na Facebook, abych zaznamenal své pocity před druhým a rozhodujícím kolem volby, které se bohužel nezúčastním. Zázrak internetu mi umožnil sledovat všechny prezidentské debaty včetně těch (ne)debat na Nově a na TV Barrandov... »»»

22.1.2018 Dobrý úmysl, problematické provedení (Týdeník rozhlas 4/2018)
Od začátku roku mají německá média kromě sestavování vlády ještě jedno žhavé téma - zákon „ke zlepšení prosazování práva v sociálních sítích“ označený jako NetzDG. Podle tohoto zákona mají sociální sítě od 1. ledna přísněji posuzovat obsah příspěvků svých uživatelů. Konkrétně se to týká sociálních sítí Facebook, Twitter, YouTube a Snapchat. Zákon vyvolal rozporné reakce... »»»

4.1.2018 Vzpomínání na „dabing street“... (z cyklu Koho to dnes zajímá)
Česká televize v těchto dnech začne vysílat komediální seriál Petra Zelenky Dabing Street, jehož podkladem je stejnojmenná divadelní hra, kterou režisér a scenárista napsal pro Dejvické divadlo. Z popisky seriálu na stránkách České televize jsem vyrozuměl, že se děj točí kolem malého soukromého dabingového studia ZERO. Já bych však rád vzpomenul na skutečnou „dabing street“... »»»

19.12.2017 Co je a co není mrhání veřejnými penězi (Týdeník rozhlas 51/2017)
Letos se už po dvanácté udělovaly výroční ceny Křišťálová lupa za nejoblíbenější a nejzajímavější projekty a služby českého Internetu. Hodnotilo se ve čtrnácti kategoriích, o cenách rozhodovalo hlasování veřejnosti a názory odborných porot. Ceny se udělovaly v divadle Archa poslední listopadový den. Už měsíc před tím se však odehrála na sociální síti twitter zajímavá polemická přestřelka, kterou odstartoval redaktor zpravodajského serveru irozhlas.cz Michal Žák výzvou... »»»

17.12.2017 Když je trestné vysílat protivládní protesty - kauza TVN24
Ve čtvrtek 7. prosince polská Národní rada KRRiT (Krajowa Rada Radiofoniii i Telewizji) zveřejnila rozhodnutí, kterým uděluje pokutu 1 479 000 zlotých společnosti TVN SA za to, že její televizní zpravodajský kanál TVN24 svým vysíláním ve dnech 16.-18. prosince 2016 porušil odstavce 1 a 3 článku 18 vysílacího zákona. »»»

27.11.2017 Když se ruský bloger extremista stane mediální kauzou
Minulý týden se ve zpravodajství médií o průběhu návštěvy prezidenta Zemana v Ruské federaci široce probírala kauza jistého Leonida Maslovského, který 21. listopadu na webové stránce, provozované sovětským armádním rozhlasem a televizí tvzvezda.ru zveřejnil článek s titulkem „Československo musí být vděčné SSSR za rok 1968: historie "pražského jara"“. Stalo se tak první den Zemanovy návštěvy, těsně před setkáním českého prezidenta v Soči s Vladimírem Putinem... »»»

17.11.2017 Listopadové bilancování
Tak tu máme zase 17. listopad se vším vzpomínáním, které mladé generaci už začíná lézt krkem. Já jsem si svoji vzpomínkovou povinnost odbyl jednak seriálem Znovu89, dále pak v historickém eseji „Česká média a jejich role v procesu politické změny roku 1989“, o polemikách ve věci mrtvého studenta Martina Šmída ani nemluvě. Není co dodávat. »»»

13.11.2017 Média a přímá volba prezidenta
Tento týden se za mnou zastavila reportérka pořadu ČT Newsroom 24 se žádostí o názor, jak by měla média postupovat při informování o nadcházející kampani k prezidentským volbám na základě zkušeností před pěti lety. Hovořil jsem několik minut a protože se do pořadu dostalo jen několik nesouvislých štěků, rozhodl jsem se zopakovat své představy nyní v písemné formě. »»»

6.11.2017 V zajetí algoritmů (Týdeník rozhlas 45/2017)
Jen málo lidí z miliardové komunity dnešních uživatelů internetu a webu si pamatuje na první jednoduché vyhledávače informací rozesetých v globálním kyberprostoru. Jména WAIS, Veronika, Gopher, ale i prvních plnotextových vyhledávačů AltaVista, Lycos dnes už nikomu nic neříkají. Byly však na začátku vývoje, na jehož konci je Google, vyhledávač, který dnes na západní polokouli používá snad každý, kdo si potřebuje „vygooglit“ nějakou informaci. »»»

27.10.2017 Sny spletené z internetových polopravd
Komentář politologa Tomáše Lebedy Nebezpečné snění Andreje Babiše mne přivedl k tomu, že jsem si z internetu stáhl a přečetl předvolební publikaci „O čem sním, když náhodou spím.“ Nikdy jsem moc nechápal Babišův obdiv ke knize Jana Antonína Bati „Budujme stát pro 40 000 000 lidí.“ Tu knihu jsem znal už dříve... »»»

21.10.2017 Povolební rozjímání
Je dobojováno. Česká politická scéna zažila zemětřesení, které nepředpokládaly žádné předvolební průzkumy. Také moje amatérská prognóza naprosto zklamala, zvláště u tří stran a hnutí: u ANO, Pirátů a u ČSSD, přičemž Piráty pokládám za největší překvapení. Pád ČSSD se dal očekávat, ale že bude tak hluboký, to mne udivilo. »»»

19.10.2017 Předvolební rozjímání
Epidemie předvolebních debat nemá konce. Erik Best jich napočítal přes třicet. Dnes večer (čtvrtek 19. října) by mělo přijít vyvrcholení pořadem TV Nova Duel Babiše a Zaorálka (19:55-20:20), po němž bude na ČT1 a ČT24 následovat Superdebata: Poslední slovo (21:30-23:30). Jenomže to poslední slovo na ČT nebude poslední, neboť Český rozhlas se rozhodl, že volební lídry pozve ještě na zítřek (pátek 20.10.) od 12.30 a Jan Pokorný je bude zpovídat až do 14 hodin, kdy se otevřou volební místnosti. »»»

14.10.2017 Volby jako podnikatelský projekt
Jestliže chtěl zástupce šéfredaktora zpravodajství portálu Seznam.cz Jiří Kubík usvědčit Tomia Okamuru z toho, že je politický podnikatel, kterému jde hlavně o peníze, tak se mu to – podle mého názoru – ve volebním speciálu příliš nepodařilo, přestože byl Tomio několikrát zahnán od úzkých a jeho nervozita se projevovala tím, jak často musel sahat po sklence vody. »»»

6.10.2017 Volby a televize – včera a dnes (Mediažurnál 3/2017)
V systému politické demokracie, v němž občané ve volbách rozhodují o tom, kdo bude spravovat věci veřejné, se od médií očekává, že přispějí k tomu, aby každý občan přistupoval k volebním urnám jako člověk, jenž se alespoň v základních obrysech orientuje v nabídce kandidátů a politických programů tak, aby se stal informovaným voličem a jeho volba byla poučenou volbou. Alespoň tak praví normativní teorie vycházející z funkcionalistického pojetí médií. »»»

18.9.2017 Od Gutenberga k Zuckerbergovi (Týdeník Rozhlas 39/2017)
Přiznávám, že titulek, který vedle sebe staví vynálezce knihtisku a tvůrce Facebooku, není původní. Použil ho před pěti lety do názvu své knihy o internetu britský novinář a bloger John Naughton. Nad oběma jmény se nedávno zamyslel také esejista Niall Ferguson v časopise Foreign Affairs, když srovnal účinky vynálezu knihtisku s účinky internetu.»»»

31.8.2017 Mediální rady v předvolebním finiši a opožděný anti-Žantovský
Když to dobře dopadne, tak si poslanci v nabitém programu zářijové schůze Sněmovny snad najdou čas i na to, aby doplnili Radu Českého rozhlasu a Radu České tiskové kanceláře, které od června pracují v nekompletním složení; chybí jim po dvou členech. Ze čtyř tzv. mediálních rad se poslancům od začátku roku podařilo doplnit jen dvě... »»»

21.8.2017 Dvě vzpomínky na stejné datum (z cyklu Koho to dnes zajímá)
Při některých výročích se každý rok objevují v médiích další a nové verze vzpomínek pamětníků na příslušnou událost. Nejinak je tomu při výročí sovětské okupace 21. srpna 1968, události, která naši generaci druhé poloviny dvacátého století doživotně poznamenala... »»»

17.8.2017 Politické debaty ve stínu historických mýtů
Žádost policie o vydání bývalého ministra financí a šéfa politického hnutí ANO Andreje Babiše vyvolala řadu historických reminiscencí a vzpomínek na předvolební aféry, které se často pohybují v rovině polopravd či zjednodušených mýtů. Jedním z takových mýtů je tvrzení: „zavřeli Sládka, aby mohl být zvolen Václav Havel.“ »»»

8.8.2017 Cenzura dle Jiřího Ovčáčka - příklad politické demagogie
Na rozhodnutí firmy Seznam.cz a.s. vyřadit z inzertního programu Sklik zpravodajské weby, které nesplňují některé z pravidel vycházejících z novinářské a zpravodajské etiky, reagoval prezidentův mluvčí Ovčáček tweetem: "Cenzura nepohodlných názorů, pokusy o ekonomickou likvidaci, kterým novináři tleskají." »»»

7.8.2017 Nejmenovaný zdroj - ano, či ne? (Týdeník Rozhlas 33/2017)
V jedné z četných přestřelek války, kterou vede Donald Trump s médii, americký prezident nedávno vytáhl na „fake media" novou zbraň - znovu poukázal na nespolehlivost zdrojů, které novináři využívají. Munici mu poskytl televizní zpravodajský kanál CNN, který musel v červnu z webu stáhnout nepravdivou informaci od anonymního zdroje. »»»

17.7.2017 CME a její dluhy
V pondělí 10. července přišla zpráva, že majitel televize Nova, společnost CME, prodává televizní stanice ve Slovinsku a Chorvatsku, aby snížil své „obří dluhy“ (HN). Vlastníci CME si spočítali, že obsluha miliardového zadlužení je stojí více než čistý zisk z vysílání slovinských a chorvatských stanic, přestože tyto stanice představují jedničku na zdejších trzích. »»»

7.7.2017 Louč – dinosaurus z internetového pravěku
Tento týden uplynulo sedmnáct let od chvíle, kdy jsem opustil Jana Čulíka a jeho Britské listy (do nichž jsem se koncem roku 1996 dostal přes Neffova Neviditelného psa) a rozhodl jsem se založit vlastní webovou stránku Louč... »»»

29.6.2017 Svět podle Putina ve světě českých médií
Kdyby doba nebyla zatížena mimořádnými konflikty, vysílání čtyřdílného rozhovoru oskarového režiséra Olivera Stonea s ruským prezidentem Vladimírem Putinem by proběhlo bez hysterie a vášní, zcela v klidu, jako prezentace jednoho z řady dokumentů doby, s nimiž se čas od času setkáváme v televizi a v audiovizuálním internetovém kyberprostoru. »»»

27.6.2017 Když média přilévají olej do ohně (Týdeník rozhlas 27/2017)
Jednou ze zastávek první zahraniční cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa byl 25. května Brusel. Trump sem dorazil poté, co navštívil Saudskou Arábii, Izrael a Řím, kde se setkal s reprezentanty tří velkých náboženství – islámu, judaismu a křesťanství. Ještě před zasedáním severoatlantického paktu NATO na nejvyšší úrovni se Donald Trump v Bruselu sešel s vrcholnými představiteli Evropské unie a Evropského parlamentu. »»»

23.6.2017 Zajímavosti ze zahraničí (Mediažurnál 2/2017)
Švýcarsko: Před třemi lety Mediažurnál v čísle 2/2014 informoval o tzv. crowdfundingu, který pomáhá financovat nezávislá média ve světě. Jako příklad úspěšného projektu se zde uváděl nizozemský de Correspondent a také německý Krautreporter. De Correspondent, kterému se podařilo v roce 2013 vybrat 1,5 milionu euro od dvaceti tisíců sponzorů a perspektivních čtenářů, a který má dnes 56 tisíc platících členů, byl až dosud pokládán za nejúspěšnější crowdfundingový projekt v historii nezávislých médií. »»»

26.5.2017 ČT pod kuratelou - dle Erika Besta
Před dvěma měsíci se v glosách ke dni, které s názvem Final Word píše americký novinář žijící v Česku Erik Best, objevil příspěvek s titulkem Neobjektivní, neověřené a nevyvážené. K tomu, aby tato hanlivá adjektiva připojil k vysílání České televize stačil Bestovi jeho dojem či pocit, že zásady objektivity, ověřování a vyváženosti „ČT opakovaně porušuje, když propaguje rychlé ukončení intervenčního režimu ČNB.“ Na základě tří výroků vybraných z běžného zpravodajství Best hodil bláto na celou Českou televizi. »»»

15.5.2017 Příběh jednoho inzerátu (Týdeník rozhlas 21/2017)
Když 2. května vrcholila roztržka ve vládní koalici a premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že jeho vláda podá demisi, druhý den vyšly na stránkách českých deníků celostránkové inzeráty s portrétem ministra financí umlčeného lepicí páskou s výrazným nadpisem „PROČ?". »»»

13.5.2017 Pozor – byli jsme ozářeni!! aneb Jeden z příkladů mediální tiché pošty
Už jednou jsem psal o tom, jak média a novináři dokážou udělat z komára velblouda, a z prosté uzeniny nebezpečnou karcinogenní potravu (Klobásy jako mediální téma aneb Jak se vyvolává panika). Redaktoři online médií se však nepoučili a pracují stále stejným způsobem – překládají a opisují bez znalosti věci, aniž by si prověřili, odkud původní informace pochází. Berou vždy za platný ten poslední, většinou už zkreslený zdroj z konečného článku řetězce mediální tiché pošty. »»»

9.5.2017 Když se umělci pletou do politiky...
(poznámka k blogu Jiřího Svobody Kdo platil Martina Přibila...?
Jiřího Svobody si vážím jako filmového režiséra i jako osobnost, která je ochotna a schopna jít proti proudu, i když jí to přináší nepohodlí. Přesto bych mu rád vzkázal, milý Jiří, prosím Vás, nepleťte se do politiky. »»»

3.5.2017 Několik dojmů z novinářských cen OSF
Přestože už nejsem aktivní novinář, přestože jsem nebyl členem jedné z porot jako v loňském roce (detaily zde), pozvali mě do pražské Lucerny na vyhlašování novinářských cen za rok 2016, které uděluje OSF (nadace Open Society Fund - ano, to je ta organizace, za kterou stojí zlotřilý Rotschildův agent George Soros... »»»

10.4.2017 Média a totalita podle Hannah Arendtové (Týdeník rozhlas 15/2017)
Tempora mutantur... Tak začíná známé přísloví v latině, na jehož českou verzi „časy se mění a lidé s nimi" jsem si vzpomněl při pročítání rozhovorů, které před čtyřiceti lety poskytla médiím německá filozofka a politoložka Hannah Arendtová. Jejím velkým tématem bylo zkoumání příčin vzniku a trvání německé odrůdy fašismu, nacismu... »»»

30.3.2017 Média mají právo na chybu, nesmí být však úmyslná (Mediažurnál 1/2017)
Všeobecně se má za to, že největším nepřítelem svobody projevu je cenzura. Ale i tam, kde není cenzura, si média nemohou být jista, že jejich svoboda nebude ohrožena. Moderní historie zná četné případy, při nichž se svoboda a nezávislost médií ocitly v nebezpečí, aniž se proti nim použil cenzorský příkaz či jiný mocenský nástroj. Některé případy se staly i v zemi, která si již v 18. století vložila do Ústavy formou Prvního dodatku ustanovení zakazující parlamentu vydávat jakékoli zákony omezující svobodu slova nebo tisku. Případ, který se odehrál v USA před více než padesáti lety, může být ponaučením i pro dnešek. »»»

27.2.2017 Když se lež nazve alternativním faktem (Týdeník rozhlas 9/2017)
Není tomu tak dávno, co se Churchillova busta v Bílém domě stala mediálním tématem. Bylo to vloni v dubnu při Obamově návštěvě Velké Británie, když brexitáři a dnešní britský ministr zahraničí Boris Johnson obvinili tehdejšího amerického prezidenta, že nechal po svém nástupu do úřadu v roce 2008 odstranit z Bílého domu bustu Winstona Churchilla. Ačkoli se později vysvětlilo, že v Bílém domě byly takové busty dvě... »»»

22.2.2017 Média ve dnech, kdy jsem byl na dovolené...
Jeden z architektů a otců internetového protokolu Vint Cerf prý jednou řekl cosi v tomto smyslu: "Vynalezli jsme si internet také pro sebe, abychom měli pomocníka na stáří, až nám začne selhávat paměť." To je jeden z důvodů, proč i přes klesající čtenost i nadále popisuju svou webovou stránku louc.cz informacemi, o nichž si myslím, že by měly být zaznamenány, abych si je mohl zpětně vyvolat.
Díky poplatku 19 euro za hotelový internet (v recepci zadarmo, ale s rychlostí 50-100 Kbit/s, po zaplacení na pokoji 2-5 Mbit/s) jsem během své dovolené v zahraničí zaregistroval tyto události:
»»»

1.2.2017 Andrej Babiš a nová definice korupce
„Reportéři točí pořady na objednávku, vy jste jedna zkorumpovaná pakáž, která natočila o mně šestnáct pořadů. Jo, a teďka točíte zase něco o mně“ odpověděl místopředseda vlády a ministr financí a také šéf politického hnutí ANO Andrej Babiš redaktorce Jané Neumannové, která natáčela příspěvek do pořadu „Reportéři ČT“ s názvem „Ministerské počty.“ »»»

18.1.2017 Novela zákonů o České televizi a Českém rozhlase – ano či ne? (Mediažurnál 4/2016)
Osobní poznámka úvodem: Při komentování návrhu novely zákonů o České televizi a Českém rozhlase, který v listopadu předložila Sněmovně skupina patnácti poslanců z řad koalice i opozice, se dostávám do problému, který má název: „Skladba a úloha rady zastupující veřejnost u média veřejné služby a aplikace německého modelu v ČR.“ Tak se nazývá studie, kterou v roce 2011 zpracovala pro Ministerstvo kultury Fakulta humanitních studií UK, a jejíž autor Petr Pavlík si jako spoluautora vybral mne, tehdejšího kolegu z FSV UK, který se zahraničními modely vysílání dlouhodobě zabýval. Když nyní sleduji vzrušenou diskusi, »»»

16.1.2017 Novinářský švédský stůl (Týdeník rozhlas 3/2017)
Nedávno jsem na svém blogu projevil nesouhlas s názorem čelného českého politika, podle něhož zpravodajský server Parlamentní listy je „velmi objektivní internetový deník.“ S tímto výrokem jsem polemizoval nikoli z hlediska politického zaměření Parlamentních listů, k němuž mám sice výhrady, ale respektuji právo mít odlišné názory. Můj nesouhlas se týkal nedodržování standardů novinářské práce. »»»

13.1.2017 Objektivita - časovaná bomba v mediální legislativě
A je to tady. Spící šelma, na kterou upozorňuji více než patnáct let a napsal jsem o ní nemálo komentářů, z nichž jeden má název „Objektivita a vyváženost – nepříjemný, ale také nebezpečný paragraf“, opět vycenila své zuby. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve své poslední tiskové zprávě konstatovala porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. ve vysílání pořadu České televize „Americká volební noc“... »»»

WWW LOUČ
CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004) | ARCHIV AKTUALIT

NAVRCHOLU.cz

Copyright © Milan Šmíd

Počítadlo Toplist zapnuto 4.4.2005
TOPlist